O půl roku zpět – 28. dubna 2020

Sportovci v izolaci: David Korel sportuje individuálně, chce vyrazit na tenisové kurty, zkouší práci truhláře a učí se na státnice

Omezený pohyb osob na veřejnosti kvůli koronaviru zasáhl i (ne)zručské sportovce. Ti tak překvapivě mají spoustu času na dlouho odkládané činnosti i nejrůznější nečekané aktivity. Zeptali jsme se jich, jak v karanténě trénují, co kromě trénování v domácí izolaci ještě stíhají dělat a jaké bláznivé nápady už stihli realizovat.

1) Jak moc vám karanténa omezila sportovní život?

Byly ukončeny kolektivní sporty. Soutěže házené nám zrušili a trénink s partou na Jiskře i na Slavii taky není možný. Snažím se sportovat individuálně.

2) Co dělá sportovec a jak vůbec tráví svůj volný čas, když nefunguje jeho sportoviště a je omezený pohyb osob na veřejnosti?

I když máme omezený pohyb, tak co se týká mé profese, stále musím chodit do zaměstnání. Kvůli karanténě se zrušilo mnoho pietních akcí, ale práce se vždycky najde, třeba vykládáním zdravotního materiálu z letadel.

3) Jak se udržujete v kondici? Jak trénujete?

Házenkářské soutěže skončily, udržuji se, jak to jen jde. Blíží se mi také pracovní tělesné přezkoušení. Hodně nyní běhám, většinou každý druhý den s Martinem Kovaříkem. Samozřejmě máme roušky, takže občas nestačíme s dechem. Běh většinou proložíme schody nebo kruháčem. V současné době už nejsou tolik přísná pravidla, tak se chystám vyrazit na tenisové kurty nebo beachvolejbal.

4) Jaký domácí trénink byste doporučil ostatním?

Každý musí dělat, co ho baví. Doma se dá cvičit různě, člověk může vyzkoušet nějakou tabatu, různé posilování s činkami nebo třeba jen s lopatou a krumpáčem na zahradě. Nedá se říct, že bych něco doporučoval.

5) Co vás karanténa naučila?

Nového mě asi nic nenaučila, jen si více uvědomuji, co je pro mě důležité.

6) Co kromě trénování v domácí izolaci ještě stíháte?

Volný čas využívám ke kuchtění nových pokrmů nebo se snažím zrealizovat představy mého pokoje. Zkouším do teď mnou nepolíbené profese, například truhlařinu… Také letos dodělávám VŠ, takže se připravuji na státnice.

7) Stihli jste už realizovat nějaké bláznivé nápady?

Bláznivých nápadů jsem měl až moc a občas nedopadly dobře, takže spíš užívám klidu, který v této době nastal. V rozhovoru s Martinem Felisem jsem se dočetl o pečení domácích rohlíků, a to zní jako slušná výzva.

8) Kolik vlastníte roušek? Zkusil jste ušít vlastní nebo jste ji dostal? Případně od koho?

Po vyhlášení karantény jsem byl donucen si roušku ušít sám. Ač syn vyučené švadleny, bez šicího stroje to nebylo ono. Naštěstí mi maminka pár roušek udělala, takže o ně nemám nouzi.

9) Na co se nejvíce těšíte, až karanténa skončí?

Asi na společnost všeobecně, také až budu vysedávat s partou někde na břehu Náplavky, v parcích nebo na pivě po tréninku.

10) Co byste vzkázal fanouškům?

To bude asi poprvé, co něco vzkazuji fanouškům a taky asi i naposledy. Přeji jim hodně zdraví, rodina a přátelé jsou to nejdůležitější. I když momentálně nemůžete sedět a fandit v hledišti, neznamená to konec světa a určitě se v dohledné době uvidíme.

Děkuji za rozhovor.

Připravil: Josef Tůma, foto: autor, archiv Davida Korela

FOTOGRAFIE: