HÁZENÁ
TJ Jiskra Zruč nad Sázavou

Sportovci v době pandemie koronaviru – aktuálně 5. listopadu 2020: Martin Kovařík, odchovanec zručské Jiskry, hraje házenou za HBC Ronal Jičín

Aktuálně – 5. listopadu 2020

Sportovci v době pandemie koronaviru: Martin Kovařík by bez pohybu doma asi zešílel, hecuje se s kamarády, učí se vařit – z rizota měl neskutečnou radost, vymaloval s bráchou byt, kutilství nechává jiným

Nouzový stav a zákaz volného pohybu osob na území celé České republiky s výjimkami zasáhl i (ne)zručské sportovce. Ti tak překvapivě mají spoustu času na dlouho odkládané činnosti i nejrůznější nečekané aktivity. Zeptali jsme se jich, jak v této době trénují, co kromě trénování ještě stíhají dělat a jaké bláznivé nápady už stihli realizovat.

Jak moc máte omezený v současných krizových opatřeních sportovní život?

Sportovní život je omezený docela dost, alespoň co se házené týče. Extraliga byla po pár kolech přerušena, a jak bude pokračovat, je ve hvězdách. Nyní už nelze ani trénovat kolektivně venku, takže se musíme udržovat individuálně.

Co dělá sportovec a jak vůbec tráví svůj volný čas, když nefunguje jeho sportoviště a je až na výjimky zákaz volného pohybu osob na veřejnosti?

I když máme omezený pohyb, tak pořád musím chodit do zaměstnání, které máme zčásti na home office a zčásti klasicky v kanceláři. A jinak se snažím ve volném čase normálně hýbat a alespoň trochu odpočívat a věnovat se aktivitám, na které během sezóny nemám tolik času.

Jak se udržujete v kondici? Jak trénujete? 

V kondici se udržuji docela dost, bez pohybu bych doma asi zešílel. Díky kondičnímu trenérovi v Jičíně máme na každý týden výživné individuální plány, jak na běh, tak na posilování doma, které plníme a díky sdílení v aplikaci se můžeme s klukama v týmu alespoň trochu hecovat. Mám možnost spolupracovat i s trenéry v Praze, kteří preferují jiné typy tréninku, takže je to hodně pestrý mix a nehrozí, že bych se nudil.

Naštěstí mám kolem sebe docela dost kamarádů, kteří mají podobné plány nebo se chtějí jen hýbat. Takže se navzájem motivujeme a hecujeme se, abychom něco dělali, což je fajn, že člověk občas trénuje alespoň ve dvojici.

Občas se mi podaří vyrazit na výlet na kole, kde člověk udělá něco pro kondici a ještě si u toho báječně vyčistí hlavu a pozná nová místa.

Jaký domácí trénink byste doporučil ostatním?

Úplně jakýkoli, hlavně aby se lidé hýbali (samozřejmě při dodržení opatření). Někoho víc baví běhání, takže můžu doporučit jakýkoli výklus nebo fartlek, případně nějaké kopečky. Pokud někdo běh nemusí, tak existuje velké množství kruhových tréninků a tabat na doma, kde nepotřebujete žádné pomůcky, jen vlastní tělo. Navíc na internetu existuje velké množství návodů a ukázek, takže záleží na každém, jaký druh pohybu si vybere.

Co vás současná situace naučila?

Naučila mě vařit nova jídla. Protože teď trávím dost času doma, snažím se malinko si hlídat stravování. Musel jsem se naučit vařit nějaká nová jídla, abych měl na výběr z více variant. Třeba z rizota, které se docela povedlo, jsem měl neskutečnou radost.

Co kromě trénování ještě stíháte?

Jak jsem napsal výše, stíhám docela vařit a podařilo se mi najít si čas na vymalování bytu ve Zruči nad Sázavou. S bráchou ani jeden nejsme odborníci, ale výsledek byl, až na jednu drobnou šmouhu, parádní. Do života se to může docela hodit.

A pak se ještě snažím, stejně jako na jaře, zapracovat na angličtině, což jsem dlouho odkládal, takže se snažím číst si v angličtině nějaké články, případně si pustit seriál nebo film s titulky.

Nebo si občas otevřu i nějakou knížku, případně se zabavím skládání puzzle.

Stihli jste už realizovat nějaké bláznivé nápady?

Naštěstí ne, protože nevím, jak by mohly nějaké takové nápady dopadnout. Spíš si to nechám až na normální stav. I když vrhnout se na jakoukoli manuální práci je u mě docela bláznivé, protože se skutečně za kutila nepovažuji. Takže nejsem jako někteří dřívější respondenti, kteří se vrhli na pečení rohlíků nebo truhlařinu. Takovou odvahu fakt nemám a můžu před nimi jen smeknout.

Kolik vlastníte roušek?

Roušky vlastním dvě a tři “tunely” na krk.

Zkusil jste ušít vlastní nebo jste ji dostal? Případně od koho?

Naštěstí jsem neměl ten bláznivý nápad, že bych si je zkoušel ušít, to by mohlo dopadnout všelijak a nechci zdravotníkům přidělávat práci. Roušky jsem dostal od mamky a od tety, ale není to úplně doplněk, který bych zbožňoval.

Na co se nejvíce těšíte, až všechna ta opatření skončí?

Na hodně moc věcí. Na setkání s celou kabinou normálně na hřišti. Na pokračování soutěží. Na možnost normálně se sejít, zasportovat si, osvěžit se po výkonu, ať venku nebo v halách, fitkách, atd. Prostě se vídat s lidmi a fungovat naprosto normálně.

Co byste vzkázal fanouškům.

Aby se snažili i na téhle nepříjemné době si hledat každodenní malé radosti a nepropadali nějaké skepsi nebo depresi. Aby se hýbali a neseděli jen doma u televize a moc se nedívali na zprávy, protože tam moc optimismu a radosti nenajdou.

Hlavně bych všem fanouškům a jejich blízkým chtěl popřát, aby byli zdraví a covid se jim vyhýbal. A až tuhle divnou dobu překonáme, zase se budeme moci vídat na sportovištích a bavit se pohybem.

Děkuji za rozhovor.

Připravil: Josef Tůma, foto: autor, Karolína Machalická, archiv Martina Kovaříka

Pozn. autora: Rozhovor s Martinem Kovaříkem vznikl v pondělí. Vláda České republiky schválila v týž den, 2. listopadu, obnovení profesionálních sportovních soutěží, které budou schopné splnit přísně nastavené hygienické podmínky.

Kluby nejvyšších soutěží v házené v bojích MOL ligy i STRABAG Rail Extraligy chtějí pokračovat, dohodly se na tom na společném jednání se zástupci ČSH ve středu 4. listopadu. Český svaz házené proto požádal o výjimku pro obě nejvyšší domácí soutěže, první kolo po vynucené pauze by se mohlo odehrát o víkendu 14. a 15. listopadu.

FOTOGRAFIE:

Facebook Comments

Napsat komentář